Minulý školní rok jsem učil fyziku v druhém ročníku čtyřletého gymnázia (všeobecné gymnázium v Neratovicích). Po prvním ročníku jsem byl trochu rozladěný tím, že jsem v hodinách pociťoval nízkou pozornost, motivaci a aktivitu studentů v hodinách. Zároveň byla výuka komplikovaná nízkou připraveností studentů na výuku. V prvním ročníku byl systém testování nastaven tak, že za pololetí měli studenti pět známek, vše z větších písemek v odstupu zhruba jednoho měsíce.
Do druhého ročníku jsem se proto rozhodl udělat “nepopulární” změnu, a sice oznámil jsem studentům, že se často (zhruba jednou týdně) budou psát malé pětiminutovky, které ale nebudou předem ohlášené, přičemž vědom si nepopularity, snažil jsem se toto zarámovat pozitivně jako zdravou motivaci a fixaci opakováním, nikoli jako výhrůžku nebo bič.
Časté testování může mít řadu přínosů, jako lepší zapamatování látky, zvýšenou pozornost v hodinách či zvýšenou motivaci studentů. Na učitele však klade relativně velké časové a logistické nároky. Nutnou podmínkou je tak minimalizace této náročnosti. Například tisk a s tím související neustálé souboje s tiskárnou a o tiskárnu nepřipadají v úvahu. Před hodinou jsem proto nastříhal 8xA4 na čtvrtiny, čímž jsem dostal 32 papírků. Rozmyslel jsem si předem nějakou jednoduchou otázku či zadání: Přímočarý výpočet, vysvětlení konceptu či definice pojmu. Zadání jsem pak napsal na tabuli v odděleních A,B. Čas na vypracování byl typicky 2-5 minut. (Není zde možno testovat porozumění složitějším konceptům – ty je nutné prozkoušet ve větších písemkách.) Písemky jsem nebodoval, ale rovnou známkoval. Opravené písemky jsem nerozdával, byly však k nahlédnutí na vyžádání mimo vyučovací hodinu. (Studenti je vška chtěli vidět jen velmi zřídka.) Nakonec jsem nebyl tak důsledný jak jsem půovdně chtěl a frekvence byla o něco nižší než 1x týdně. Za pololetí měli studenti nakonec 10 malých písmčiček a 3 velké celohodinové.
Na konci roku jsem studentům zadal anonymní dotazník mapující jejich vnímání různých aspektů častějšího testování. K mému překvapení bylo hodnocení většinově veskrze pozitivní. Níže uvádím základní výsledky tohoto šetření a některé závěry. Úplně dole je seznam otázek.
Výsledky
- Anonymní dotazník, 24 respondentů, 16 dívek, 8 chlapců
- Celkově pozitivní hodnocení 67%, negativní hodnocení 25%
- 83% studentů má větší motivaci dávat pozor
- 83% studentů mají pocit, že se více naučili a více zapamatovali
- 92% studentů se více věnovalo přípravě před hodinou
- 83% studentů považovala četnost za “tak akorát”
- 50% má pocit, že se jim zlepšila známka
- 33% studentů pociťuje soustavný nepříjemný stres kvůli “hrozbě” písemky
- 75 % souhlasí nebo spíše souhlasí s tvrzením, že míra stresu při písemkách výrazně závisí na osobě učitele
- Ale 45% studentů má menší stres z velkých písemek
- Zatímco většina studentů vcelku pozitivně přijímá neohlášené malé písemky (83%) na začátku hodiny, tak 50% studentů si myslí, že psaní písemčičky na konci hodiny z obsahu právě proběhlé hodiny není úplně v pořádku.
Zajímavé bylo studium některých korelací:
- Prospěch studenta nekoreluje s jeho postojem k častému testování
- Prospěch studenta nekoreluje s náchylností ke stresu z testování
- Studenti s vyšší mírou stresu vnímají nižší motivaci dávat pozor, nižší tendenci se připravovat a menší pocit pozitivního dopadu na učení (v porovnání se studenty s nižší mírou stresu)
- Čili větší stres lze vnímat jako klíčový negativní faktor, který nad určitou hranicí ani nemá adekvátní pozitivní vedlejší účinky
Závěry
- Vysoká frekvence testování je v zásadě pozitivní
- Většina studentů akceptuje vysokou frekvenci i určitou míru nepředvídatelnosti.
- Část studentů ale vnímá neproduktivní či kontraproduktivní stres
- Cíl: Časté testování a minimalizace neproduktivního stresu
- Rámovat písemky pozitivně a spíš jako výzvu či dokonce zábavu, pochválit studenta za pro něj nadprůměrný výsledek, příliš nekomentovat špatné výsledky
- Studenti ocení předvídatelnost, avšak ta klade vyšší nároky na učitele a snižuje flexibilitu. (Občas jsem to řešil větou “Vůbec bych se nedivil, kdyby zítra byla písemka”)
- Obecně časté testování klade vyšší nároky na učitele a je potřeba hledat řešení, které je co nejméně logisticky a časově náročné.
Otázky a odpovědi
