Měření času: výroba sekundového kyvadla a slunečních hodin, šifra na převody jednotek

1) Laboratorní práce (30 min, 6.třída, stopky na mobilu, nit, závažíčka): experimentálně určete délku sekundového kyvadla: tj délku kyvadla, které bude mít jeden kyv (cesta pouze tam, nebo pouze zpět) dlouhý 1s. Začněte s kyvadlem dlouhým 60 cm a prodlužujte po 10 cm. Změřte vždy 20 kyvů a naměřený čas pak vydělte dvaceti. Výsledky si píše každý do tabulky do sešitu a pak vybere hodnotu, která byla 1s nejblíže.

2) Šifra na převody jednotek času: vyluštěte šifru a zkuste najít, čím je člověk z tajenky významným (Řešení je Christiaan Huygens, autor prvních kyvadlových hodin)

3) Výroba slunečních hodin v inkubátoru (30 min potřeby: stavební zářivka, značky pro jednotlivé hodiny v učebně, zatemnění, párátko a tlustý karton pro každého – já jsem použila vycpávky z balíků nábytku z Ikea. Myslím ale že by to šlo nahradit obyčejným kartonem s kouskem plastelíny, ve kterém by párátko drželo. Hodiny samozřejmě venku fungovat nebudou, jde o to si vyzkoušet proces jejich výroby ve zrychleném čase.

Nejdříve jsme si na hodiny vyznačili směrovou růžici (S, J,V,Z) a doprostřed zapíchli párátko. Slunce (já se stavební zářivkou) pak putovalo postupně od Východu k Západu a každou “hodinu” si děcka udělaly značku, kde mají stín od párátka. Na jihu bylo slunce v poledne, na východě v 6:00 a na západě v 18:00 (protože na ten den to tak vycházelo, byla zrovna jarní rovnodennost). Pak jsme zkoušeli, jestli hodiny fungují. Slunce si stoupalo na náhodná místa a děcka říkaly, kolik je hodin. Pak jsme se bavili o tom, zda když hodiny vezmu na výlet (třeba do Afriky nebo do Finska) a natočíme je podle jejich směrové růžice, jestli budou fungovat. Následně si děcka vyměnily místa k sezení, aby to vyzkoušely – hodiny už nefungovaly – ukazovaly špatný čas.

Každý si na své hodiny napsal zašifrovaný letopočet vzniku: 2024: MMXXIV, např. Fyzika je ohroMující MiX eXtra zajÍmavých Věcí. (každý vymýšlel svoje poselství)

Leave a Reply